CHOVÁNÍ PSŮ
Psí chování je dobře přizpůsobené potřebám a zvyklostem člověka. Pes jako domácí mazlíček se stal naším nejen kamarádem a společníkem, ale může být také vycvičen k plnění spousty užitečných úkolů. Kočka, která na rozdíl od psa se sama rozhodne, kdy nabídnout přátelství, nebo kdy se přitulit, tak pes se na nic neptá a spolehlivě rozdává lásku i věrnost a naopak ji taky velice rád přímá.
Jak pes, tak jeho předek vlk, je v podstatě zvíře žijící ve smečce. Po celou
dobu drží spolu a dělají zároveň tytéž věci. Najdou se však i jedinci, kteří se
od této skupiny straní a vytváří si svou samostatnou hierarchii. Takovéto
chování můžeme nalézt u skupiny psů, kteří žijí pohromadě nebo u skupiny, která
tráví určitou dobu pospolu. Pokud si pořídíte více než jednoho psa nebo nového
mazlíčka k lomu druhému, aby mu nebylo smutno, když musí zůstat nějakou tu dobu
sám doma, než se vrátíte z práce, může dojít ke konfliktu a napjaté atmosféře
mezi nimi. Avšak až si "vyříkají" kdo je tady pán, "dusná"" atmosféra ustane a
každý ze smečky bude vědět kde má své místo, na které si zvykne.
Majitel psa
si musí v první řadě uvědomit, že lidská rodina je pro psa jeho smečkou. Je
nezbytně nutné, aby si majitel psa vybudoval dominantní postavení ve "smečce" a
nikoli pes, ten by Vám "přerostl"" přes hlavu a způsoboval by problémy. Pokud si
majitel vytvoří toto vůdčí postavení, tak pes mu bude prokazovat velikou úctu a
lásku, poté bude schopen se naučit i reagovat na povely při výcviku. Pes žijící
v takto uspořádaném vztahu v rodinné "smečce"" bude spokojený, protože mu
vytvoříte přirozené podmínky pro žití ve smečce a pokud není jejím vůdcem,
nepřináší mu to žádné nevýhody.
• Nenajde se nikdo, kdo by mohl předvídat vývoj štěněte. Dominantnost se vytváří okolo pohlavní dospělosti. Pes zkouší na své páníčky, co si k nim může dovolit a co naopak nesmí. Nadměrná dominance a málo respektu ze strany zvířete, má za následek podnět k agresi. Paniček musí neustále budit dojem vůdce smečky, za jakýchkoliv podmínek.
• Od útlého věku zkoušíme štěněti odebrat oblíbenou
hračku nebo sáhnout mu na misku s jídlem a pozorujeme, jak na toto chování štěně
reaguje. Při náznacích agrese nesmíme stáhnout ruku zpět, ale naopak musíme na
toto chování reagovat a následně ho pokárat důrazným okřiknutím nebo sevřením
tlamy štěněte.
• Větší nesnáze přináší agresivita spojená se strachem,
protože agresivní jednání v tomto případě jeho strach stupňuje. Někteří jedinci
koušou, protože se cítí být ohroženi člověkem, třeba na základě špatných
zkušeností z dřívějška. V takovýchto případech musíme vystupovat klidně a
sebejistě se spoustou trpělivosti a snažit se získat zpět důvěru. Nejlepší, kdy
navázat kontakt je jednoznačně při výchově, tehdy pomáháme štěněti překonat
stres a depresi spojenou s odloučením od matky a sourozenců. Nabídneme mu teplo,
lásku, potravu, jistotu a bezpečí. Tím si Štěně získáme na svou stranu.
Tedy nejdůležitější období pro vývoj normálního chování je do 12-ti týdnů. V
prvních čtyřech týdnech života je vývoj nejrychlejší, ale chování zahrnuje jen
základní instinkty, především příjem potravy a spánek. Oči se otevírají nejdříve
po 10 až 15-ti dnech života a sluch spolu s Čichem se zlepšuje zhruba ve stejném
období. Asi od čtyř týdnů začíná být štěně aktivní a hravější. Toto chování
svědčí o tom, že nastává období, kdy se učí žít s ostatními. Proto je životně
důležité psa socializovat nejen vůči lidem, ale i vůči ostatním psům. Ačkoliv
štěně nesmí chodit ven nebo se setkávat s ostatními psy, dokud nemá všechna
očkování, může se setkávat s dalšími lidmi, kteří k vám přijdou. Zvěte návštěvy
každého věku, pokud nemáte děti, představte štěně dětem svých přátel a sousedů.
Pozvěte i nějaké starší lidi, aby se štěně naučilo, že ne každý si chce pořád
jen hrát.
Protože pes je velice společenský, je nutné, aby se naučil žít a
vycházet s ostatními. U štěňat dochází ve věku kolem dvanácti měsíců ke většině
změn. Období okolo šesti až osmi týdnů je nejlepší k odběru štěněte od matky.
Při odběru v tomto období si štěně dobře zvykne na lidi, a přitom bude stále
dobře vycházet s ostatními psy. Pokud však bude odběr proveden dříve, tak může
dojít k tomu,že štěně bude na nového "panička"" velice vázáno. To platí i pokud
odběr bude proveden pozdě, štěně si bude těžce zvykat na svůj nový domov a bude
bojácné a odtažité.
Existuje několik způsobů při výcviku, jak využít
instinkty používané ve smečce. Například nikdy nenechávejte psa spát v posteli.
Pokud k tomu svolíte, tak si pes bude myslet, že vám smí dominovat. Ve volné
přírodě se o své místo dělí pouze podřízená zvířata. Nenechávejte psa sedět na
nábytku nebo na klíně, protože z jeho pohledu je dominantní ten kdo je vysoko.
Nikdy ho taky nekrmte zbytky jídla od stolu. V přírodě to je zase výhrada pouze
podřízených jedinců. Pokud budete jíst ve stejnou dobu jako váš pes, najezte se
jako první a teprve potom dejte jídlo psovi. Dalším způsobem jak ukázat
dominantnost je donutit psa, aby vám ve dveřích dal vždy přednost. Pokud vám
bude ležet v cestě, nepřekračujte ho a ani ho neobcházejte, musíte ho donutit
přemístit se.